Vítáme vás na stránkách Experimentálního gymnázia v Ostravě-Porubě,
(ročník 1968 - 1972)
Historie školy
Po prázdninách roku 1968 byla společnost v šoku z předcházející srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy. V rámci politických experimentů šedesátých let vznikl i nový pedagogický experiment navazující na osvědčené formy středoškolského studia jako byly reálné gymnasium, klasické gymnasium, reálka, reformní reálné gymnasium apod. Tato nová forma studia měla být především přípravou na vysokoškolské studium i praxi pro talentované žáky. Na zasedání ministerstva školství (tehdejším ministrem školství byl prof. dr. Vladimír Kadlec) spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým bylo rozhodnuto o zřízení experimentálního osmiletého studia, tzv. experimentálních gymnázií, a to v Praze, Liberci, Prachaticích, Brně, Gottwaldově (dnešní Zlín), Jihlavě, Znojmu, Olomouci a Ostravě-Porubě. V průběhu školního roku ještě přibylo gymnázium v Mladé Boleslavi pro Středočeský kraj. V těchto školách byly otevřeny primy pro žáky z pátých tříd a kvinty pro středoškoláky.
Prostřednictvím tisku a rozhlasu byli rodiče seznámeni s možností studia mimořádně nadaných dětí na tomto typu škol. V severomoravském kraji se sešlo 379 přihlášek, z toho dvě třetiny dívek. Základní devítileté školy doložily přihlášky doporučením a pedagogicko-psychologickou charakteristikou žáka.
Přijímací zkoušky na osmileté gymnázium v Ostravě-Porubě (dnes Wichterlovo gymnázium) proběhly dne 3.9.1968. Kromě písemné zkoušky z češtiny a matematiky prošly děti i psychodiagnostickými testy rozumových schopností. Na rozhodnutí o přijetí měly nejmenší vliv výsledky na ZDŠ, protože uchazeči měli téměř bez výjimky samé jedničky nebo ojedinělé dvojky a protože náročnost klasifikace jednotlivých ZDŠ se různila. Pro zlepšení početního zastoupení chlapců byli na místa uvolněná např. tím, že rodiče zvážili obtíže dojíždění u jedenáctiletých dívek, přijati výhradně chlapci.
Dne 9.9.1968 bylo společným shromážděním zahájeno osmileté studium. Od r. 1969 sídlilo gymnázium na ulici Aleše Hrdličky 1638 v nové čtvrti Ostrava-Poruba.
Tento experiment trval jen dva roky - srpnovou okupaci následovala "normalizace", která přinesla mimo jiné zrušení nižších tříd gymnázií, a žáci se roku 1970 museli vrátit do kmenových ZDŠ. Nové výbory (ZO KSČ, ZV ROH) pak přesouvaly učitele na jiné školy v důsledku poklesu stavu žáků po zrušení experimentálních tříd.
Zvláštnosti experimentálního osmiletého studia
Změny v učebním plánu gymnázia proti ZDŠ:
- Od primy (6. ročník) se povinně vyučuje cizímu jazyku (na ZDŠ je výuka nepovinná
a začíná od 7. třídy)
- Pracovní vyučování v běžném smyslu se nevyučuje, preferují se laboratorní cvičení.
- Předpokládá se, že učivo zvládnou nadaní žáci rychleji a na hlubší úrovni, proto
je vyučování rozšiřováno o aplikace, pracuje se s doplňkovou literaturou, jsou
rozšířena praktická cvičení a běžně používány problémové diskuse.
- Důraz je kladen na samostatnou a tvořivou práci.
- Ve stupni teoretického přístupu byl jeden z hlavních kvalitativních rozdílů mezi
gymnázii a ZDŠ.
- Klasifikace byla určena takto:
PROSPĚCH (povinné i nepovinné předměty):
Prospěch se hodnotí podle stupně osvojení a jistoty, s níž ovládá žák učivo, podle úrovně myšlení, schopnosti aplikovat vědomosti při řešení praktických úkolů a podle úrovně ústního a písemného vyjadřování takto:
- výborný ... žák bezpečně ovládá osnovami předepsané učivo, na otázky odpovídá přesně a s jistotou, projevuje samostatnost, pohotovost, logičnost a bystrost myšlení, dovede samostatně řešit úlohy a výsledky zabezpečovat, je svědomitý a jeho práce je po obsahové i formální stránce bez závad
- chvalitebný ... ovládá učivo, na otázky odpovídá správně, myslí samostatně a logicky, celkem bez potíží řeší úkoly, dopouští se jen občas nepodstatných chyb, je svědomitý, pracuje se zájmem a jeho práce má po obsahové a formální stránce jen drobné závady
- dobrý ... ovládá učivo s nepodstatnými mezerami, na otázky odpovídá správně, ale méně přesně, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští chyb, které s pomocí učitele dovede odstranit, o studium má zájem, ale v úrovni jeho práce jsou výkyvy
- dostatečný ... má mezery ve znalostech, odpovídá většinou jen na názorné otázky, vyjadřuje se obtížně, při řešení úloh se dopouští chyb, které napravuje jen s pomocí učitele, nepracuje soustavně, praktické práce mají po obsahové a formální stránce značné závady
- nedostatečný ... má značné mezery ve znalostech, ani na náhodné otázky neodpovídá správně, úkoly neumí vyřešit ani s pomocí učitele, praktické práce mají hrubé nedostatky.
CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA:
- prospěl s vyznamenáním ... žák má velmi dobré chování, v povinných a volitelných předmětech má prospěch nejméně chvalitebný a má nejméně tolik známek výborných jako chvalitebných
- prospěl velmi dobře ... má velmi dobré chování, v povinných a volitelných předmětech má prospěch nejméně dobrý a průměrný prospěch alespoň 2.2 (nezapočítávají se nepovinné předměty)
- prospěl ... nemá-li v žádném povinném ani volitelném předmětu nedostatečnou
Předpokládalo se, že gymnázia se budou starat o 2-3% nadaných dětí a kromě nich
budou paralelně existovat školy s rozšířenou výukou jazykou, školy pro pohybově a
jinak talentované děti.
Výhoda gymnázií přitom spočívá v osmileté kontinuální péči
o dítě a nevýhoda v značných nárocích v matematice, jazycích i ostatních
předmětech, ačkoli všestrannost nadání je spíše výjimečná.
PROSPĚCH (povinné i nepovinné předměty):
-
Prospěch se hodnotí podle stupně osvojení a jistoty, s níž ovládá žák učivo, podle úrovně myšlení, schopnosti aplikovat vědomosti při řešení praktických úkolů a podle úrovně ústního a písemného vyjadřování takto:
- výborný ... žák bezpečně ovládá osnovami předepsané učivo, na otázky odpovídá přesně a s jistotou, projevuje samostatnost, pohotovost, logičnost a bystrost myšlení, dovede samostatně řešit úlohy a výsledky zabezpečovat, je svědomitý a jeho práce je po obsahové i formální stránce bez závad
- chvalitebný ... ovládá učivo, na otázky odpovídá správně, myslí samostatně a logicky, celkem bez potíží řeší úkoly, dopouští se jen občas nepodstatných chyb, je svědomitý, pracuje se zájmem a jeho práce má po obsahové a formální stránce jen drobné závady
- dobrý ... ovládá učivo s nepodstatnými mezerami, na otázky odpovídá správně, ale méně přesně, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští chyb, které s pomocí učitele dovede odstranit, o studium má zájem, ale v úrovni jeho práce jsou výkyvy
- dostatečný ... má mezery ve znalostech, odpovídá většinou jen na názorné otázky, vyjadřuje se obtížně, při řešení úloh se dopouští chyb, které napravuje jen s pomocí učitele, nepracuje soustavně, praktické práce mají po obsahové a formální stránce značné závady
- nedostatečný ... má značné mezery ve znalostech, ani na náhodné otázky neodpovídá správně, úkoly neumí vyřešit ani s pomocí učitele, praktické práce mají hrubé nedostatky.
- prospěl s vyznamenáním ... žák má velmi dobré chování, v povinných a volitelných předmětech má prospěch nejméně chvalitebný a má nejméně tolik známek výborných jako chvalitebných
- prospěl velmi dobře ... má velmi dobré chování, v povinných a volitelných předmětech má prospěch nejméně dobrý a průměrný prospěch alespoň 2.2 (nezapočítávají se nepovinné předměty)
- prospěl ... nemá-li v žádném povinném ani volitelném předmětu nedostatečnou